Povídám si s Čedem, myšlenka si sama jede. Jako karta přes kartu, porážím vlastní Spartu, král Eso mizí na dně, všední mentalista, mysl není čistá, na povrch necítím se špatně, vědomí topí se matně. Zběsilá bitva, vědomí břitva, masakr jevů plní mou hlavu, mentální povodeň, blíží se žeň. Dny jsou jen mrknutí oka, život je prašivá stoka. Vzácně postřehnu brnění pravdy, žaludek naplněn, duše je hlady.