Vánoční stromeček

V lese mezi ostatními stromy si v klidu a stínu vyrůstal malý Smrček. Rostl spolu s kamarády na kopci. Z dáli byl slyšet podivný hluk dududu vrum vrúm vrúúm, dududu dududu, kapú žbuch, který se nepravidelně opakoval. Časem se blížil a bylo v dáli vidět čím dál víc světla. 

Pak přišla podivná zvířata na dvou nohách a v ruce držela červeného tvora s lesklými zuby, který vydával většinu toho zvuku a kouřil.
Pokaždé, když to zvíře dostalo hlad, jeden stromečkův kamarád se skácel a ta dvounohá zvířata ho naložila na podivné zvíře, které ho odvezlo s ostatními padlými stromy pryč neznámo kam.

Došlo i na náš Stromek. Nechtělo se mu pryč, ale když viděl ten hluk, nepořádek a ošklivě vypadající mýtinu, tak si řekl: „Horší to snad už nebude. Tak a hurá na výlet.“

Naložili ho na to zvíře, kterému se nohy kutálely pryč.

Přijeli do místa plného světel ale i podivných zvuků, vše bylo tak neobvyklé a nové.

Stromek vyložili na place, kde stálo další zvíře, které ho změřilo, postavilo mezi jemu podobné kamarády a připnulo na něj lístek s velikostí a cenou.
Kolem chodila ta dvounohá zvířata, někteří měli na obojku s sebou psíky a všichni okukovali stromečky. Sněžilo, všude svítila světla jako malé hvězdy a vše vypadalo báječně.
 
Pak někdo přišel a stromek si odnesl. Stromek pochopil, že ta zvířata si říkají lidé a že bydlí v jeskyních, které si staví z hlíny a písku a dřeva …a bylo mu trochu smutno, že je tolik škody v přírodě pro to všechno. Ale viděl, že ho vezou na nové místo a byl zvědavý, jaké to tam je a co nového uvidí.

Ve velikánské jeskyni bydlelo mnoho lidí, ale tihle si ho donesli do jednoho otvoru, který zavřeli. Postavili ho do kouta u blikající stěny a dali mu nožičku ze železa, navěšeli bambule, různé ozdoby, dobroty, papírové řetězy a jeden s blikajícími světýlky a nahoru na špičku dali krásnou skleněnou hvězdu. Celý se tetelil a bylo uvnitř cítit, jak radostí voní. Bylo tam teplo jako v létě, přestože byla venku zima a sníh.

Pak přišel jeden den, venku děti jezdily na sáňkách a bobech a rodiče pod stromek nanosili velké papírové krabice zabalené do lesklých papírů a popsané jmény. Večer tatínek zazvonil zvonečkem a děti přiběhly a všichni společně začali kolem Stromečku rozbalovat dárky. Stromeček viděl, že všichni mají radost a líbilo se mu to.


Ale nic netrvá věčně a po tom dni už jen blikala ta černá stěna vedle a děti si hrály s rozbalenými dárky.

Pak přišel jeden den, stromečku už z toho horka odpadlo pár jehliček.

Ten den sundali všechny ozdoby a vyhodili ho oknem dolů pod dům.


Odtamtud ho nenápadně za tmy odkopli z trávníku pod domem pod strom s ptačí budkou.

Tam už náš stromeček jen smutně usychal a opadávalo mu zežloutlé jehličí.
Ale říkal si: „Třeba mne odvezou zase zpátky do mého lesa.“


Ubíhaly týdny a přišel březen a venku se pomalu probouzelo jaro.

Den už byl delší, sluníčko se nestydělo a ptáci se ozývali. Kolem bylo ještě od podzimu spadané listí z lip okolo. Přišli lidé a listí uhrabali na hromady a Stromeček dali na jednu z nich u silnice.

Stromeček už se těšil na cestu domů.